Buffy seděla v Bronzu zabalená do deky na pohovce a smutně koukala na páry tančící na parketě. Dnešek byl vskutku únavný, práce, škola, pak ještě hlídka a navíc Willow byla na jakési schůzi čarodějek v Londýně a Faith jela za Robinem do Argentiny. Buffy se nestávalo, že by bývala sama doma, protože i od té doby, co Dawn studovala v Římě, sdílela Buffy dům s Faith a Will, svými nejlepšími kamarádkami. Dneska se to ale nějak nakupilo a Buffy měla pocit, že se na ni všechno sype. Podle důvěryhodných zdrojů se blížila noc, kdy všichni upíři nabývají nebývalé síly a rada se obávala, že tolik silných upírů puštěných z řetězu by mohlo vyústit v další pokus o apokalypsu. Buffy neměla žádný strategický plán a po pravdě řečeno, pohrávala si s myšlenkou, že by nebylo od věci, kdyby svět skutečně skončil.

Tolik by si přála být zamilovaná do nějakého silného muže, který by jí dodával odvahu v nejhorších chvílích jako je tato, který by jí ráno budil snídaní do postele a vydělával by spoustu peněz... Jenže na tohle všechno už bylo pozdě. Asi tak osm let pozdě. Její srdce bylo nenávratně pryč, ukradeno a ona věděla jistě, že už ho nikdy nedostane zpět.

Píseň skončila a ozvaly se tóny další, tentokrát úplně pomalé.

When I first saw you, I saw love.

To je přesně ono , smutně se pousmála Buffy, vzpomínám si na ten vlahý zářijový večer před osmi lety. Tenkrát jsem kráčela temnou uličkou právě sem do Bronzu, poprvé, protože se den předtím jsme se přistěhovaly s maminkou do Sunnydale. Celou cestu jsem věděla, že mě někdo sleduje. Už tehdy, když jsem ho poprvé spatřila, věděla jsem, že moje srdce nemá šanci.

Ale co mi to pomůže? Stejně je to všechno pryč. Už je to dávno pryč, každý máme svůj život.

And the first time you touched me, I felt love.

Poprvé dotknul, přesně si vybavuju ten okamžik. První polibek. Bylo to v mém v pokoji, u okna. Ještě jsem o něm nic nevěděla, netušila jsem co je zač. A věděla jsem, že on je ten pravý. Tedy, byl.

And after all this time, you're still the one I love.

A to je to. Jádro celého problému. I přes dobu, kterou jsme se neviděli, přes to všechno, čím jsme museli projít, díky mě přišel o duši, musela jsem ho zabít, vrátil se z pekelné dimenze, a potom mě zase, tentokrát už definitivně, opustil, přes to všechno to byl právě on, kdo blokuje moje srdce. Kdo zabraňuje komukoli jinému, abych s ním navázala jakýkoli hlubší vztah. Kdo mě omezuje. Za všechno může on.

Looks like we made it,

Look how far we've come my baby.

Tohle není pravda. Není tu nic, čeho bysme dosáhli. Nevyšlo to, pravděpodobně jsem pro něj jen jedna z mnoha holek se kterými kdy něco měl.

We mighta took the long way,

We knew we'd get there someday.

No vida, to vystihli přesně. Co se týče té dlouhé cesty, ano, je to dávno. Dávno promlčené, dávno pryč. Aspoň pro jednoho z nás.

They said, I bet they'll never make it,

Vždyť já vím. Nikdo nečekal, že nám to vydrží... Xander, Giles, moje matka, všichni měli pravdu, ale vysvětlete to zamilované šestnáctileté puberťačce...

But just look at us holding on

We're still together still going strong.

Stále spolu? Dávno ne. Dřív jsem si ještě dovolila doufat. Ale teď vím, že to nemá cenu. Jsem prostě odsouzená žít nadosmrti bez lásky a můžu si za to jen a jen já sama. Je to cena za ty nádherné dva roky, kdy jsme byli spolu? Nebyly sice bez problému, ale my byli spolu. Spolu bychom dokázali hory přenášet. A ještě s radostí. Ale to už se mi nikdy nepoštěstí. Kéž bych byla jen normální holka, poblázněná do nějakého všemi zbožňovaného školního idola. Ale já musím mít vždycky něco extra...

You're still the one I run to,

To je fakt, nikomu jinému bych se asi na pomoc nevydala, pokaždé, když má problém. Ať už se jedná o Faith, nebo Wolfram & Hart, nikdy jsem ani chvilku neváhala. Není to tím, že bych ho podceňovala, ale tím, že i když nejsme spolu a věřím, že on je teď šťastný s někým jiným, nedovedu si představit svět, ve kterém by neexistoval. Fakt, že on tu vždycky je, že bojujeme spolu, i když zvlášť, že bojujeme pro stejnou věc, ten mě udržuje při životě. Nemohla bych žít s vědomím, že on tu není.

The one that I belong to,

Tohle už tu přece bylo. Samozřejmě že mu patřím. Asi si to myslí dalších spoustu žen na světě, ale já pro ten pocit žiju. Už jsme si to jednou ujasnili. Vždycky budu jeho.

You're still the one I want for life,

Ano! Jistě že chci. Nedovedu si představit život s nikým jiným, i když zřejmě budu muset. Starosta si nemyslel, že nám to bude klapat. Je mi to jasný, vždyť přemožitelka a upír, to není bezpečná kombinace. Ale to neznamená, že o tom nesním.

You're still the one that I love,

The only one I dream of,

You're still the one I kiss good night.

Vím, že to není správné. Ale pokaždé když usínám, vzpomenu si na něj. Každičký den, už osm let. Jsem vážně naivní idiot. Sama si to ztěžuju.

Ain't nothin' better,

We beat the odds together,

I'm glad we didn't listen,

Look at what we would be missin'.

Je možné, že kdybychom neposlouchali lidi okolo, třeba by nám to vyšlo? Věděli jsme, že to nebude nikdy uplně normální vztah, ale kdybychom se neřídili míněním ostatních?

They said, I bet they'll never make it,

To sice říkali, ale měli pravdu?

But just look at us holding on

We're still together still going strong.

Mě tenhle život musel vážně hodně zdeptat. Natolik, že jsem přestala věřit něčemu tak zjevnému. Tolikrát jsme si vyznávali lásku, věděla jsem, že tohle je navždycky. Takže teoreticky, ano, jsme stále spolu a stále sílíme, protože naši lásku nikdy nikdo nepřekazí, nezruší ani nerozbije. To, že nemůžeme být spolu není přece konec, je to jen další překážka. Další nástraha, kterou naše láska hravě překoná.

You're still the one I run to,

Bože, ano! Žiju pro něj, šla bych za ním kamkoliv, kdyby bylo potřeba.

The one that I belong to

Patřím mu celá, a není to nevýhoda . Je to fakt. A nikdy to nebude jinak. Nikomu jinému ani patřit nechci.

You're still the one I want for life.

Já v to věřím. Věřím, že někdy, až se věci uklidní, my dva budeme moct být spolu. Vždyť naděje umírá poslední a i kdybych si na to měla počkat kdovíjak dlouho, jednou nám to určitě vyjde lásko, ale oba víme jak jsou ty karty blbě rozdaný...

You're still the one that I love,

Miluju ho. Miluju ho. Miluju ho víc něž svůj život, a nikdy jsem nemilovala nikoho jiného. Vždyť toto je pravá láska. Nemusí být vždycky šťastná. Láska bolí, ubližuje, zraňuje. Ale zároveň léčí, dodává naději a sílu.

.

The only one I dream of,

You're still the one I kiss good night.

Sním o něm, a je to ta nejkrásnější část dne, protože v mých snech smíme být spolu...

Píseň skončila a kapela se odmlčela. Buffy si s trhnutím uvědomila, že je stále v Bronzu.

Páry se začaly pomalu pouštět a nahrnuly se k baru pro něco k pití. Buffy se vyšvihla na nohy, došlo jí, že nemá cenu sama vysedávat v klubu, když se jí nechce ani tancovat, ani nic pít. S úsměvem na tváři si to namířila přimo domů a ve dveřích se srazila s Willow.

„Zlato, už jsi doma?“ otázala se Buffy mile a pomohla kamarádce s kufrem.

„Ano, dnešní program už byl poněkud zbytečnej a nebudu se přece nudit v Londýně, když mám doma apokalypsu.“ odvětila Willow spokojeně. Dlouho neviděla Buffy v tak dobré náladě jako dnes.

Zavřely za sebou vchodové dveře a Buffy si všimla, že na záznamníku jsou dvě nové zprávy.

„Ahoj holky, tady Faith, přiletím zítra ráno asi v devět, doufám, že přijdete naproti na letiště?“

zněla první z nich.

Druhá byla delší.

„Ahoj, tady Fred. Doslechli jsme se, že se v Sunnydale chystáte na nějakou apokalypsu. Co o tom víme, vypadá to docela vážně, takže bereme tým a vyrážíme vám pomoct. Buffy, vím, že tyhle akce moc nemusíš, ale tentokrát je to potřeba, nesnaž se odporovat. Zítra po západu slunce vyletíme, takže kolem jedenácté jsme u vás. Zatím se mějte.“

Willow unaveně oddechla. „Takže čekáme návštěvu, co?“

„Vypadá to tak,“ přikývla Buffy. „Jsem po dnešku hrozně utahaná, půjdu si lehnout.“ dodala a s pobrukováním vyběhla do schodů.

„You're still the one I run to...“